|
|
Využití individuálního akustického monitoringu pro sledování změn zpěvu strnada obecného v čase
Kouřil, Jan ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Rubáčová, Lucia (oponent)
Ptačí zpěv, který je skrze sociální učení předáván napříč populacemi a generacemi, je jedním z nejznámějších a nejstudovanějších příkladů kultury v živočišné říši. Zpěv se může v průběhu času proměňovat v rámci tzv. kulturní evoluce, kterou lze sledovat různými způsoby. Nejefektivnějším způsobem, který může pomoci odhalit, jaké mechanismy za změnami zpěvu v čase stojí, je však individuální monitoring. Ten je u pěvců prováděn hlavně pomocí kroužkování či jiných invazivních metod, které ovšem mají svá úskalí, jako je nutnost odchytu ptáka a obtížný odečet kroužků v nepřehledných prostředích. Pokud jsou ale vokalizace daného druhu ptáka individuálně specifické a stabilní v čase, je možné jedince daného druhu sledovat na základě nahrávek jejich vokalizací pomocí individuálního akustického monitoringu (IAM). Tato neinvazivní, rychlá a účinná metoda monitoringu je však u ptáků využívána stále velmi málo. Cílem této práce bylo potvrdit, že repertoár počátečních frází strnadů obecných (Emberiza citrinella) je individuálně specifický a meziročně stabilní a strnad je tak vhodným druhem pro využití individuálního akustického monitoringu. To jsem potvrdil na základě vizuální analýzy sonogramů nahrávek 107 jedinců nahraných v rámci tří let. Svou vizuální identifikaci jsem ověřil i pomocí dvou nezávislých...
|
|
|
Individuální hlasová variabilita a informace o rozeznávání predátorů obsažené ve vokální komunikaci morčat domácích (Cavia porcellus)
Baklová, Aneta ; Baranyiová, Eva (vedoucí práce) ; František, František (oponent)
Morčata reprezentují domestikované prekociální hlodavce, kteří se stali běžnými domácími mazlíčky. Od narození naplno vokalizují. Práce byla věnována zvukovým projevům mláďat morčat. Cílem práce bylo 1) určit věk, kdy bude prokazatelná vokální individualita zvuku whistle; 2) otestovat možné ultrazvukové signály
a 3) prozkoumat antipredační chování a varovné zvuky v přítomnosti vzdušného (dravec) a pozemního predátora (pes) a člověka (kontrolní test).
Celkem 16 mláďat morčat bylo otestováno na vokální individualitu, 28 mláďat na ultrazvukové signály a 27 odrostlých mláďat na rozeznávání predátorů. V rámci testování vokální ontogeneze v průběhu prvních 9 dnů od narození, byly pozorovány změny jak v časových a frekvenčních parametrech, tak i v parametrech intenzity. Při testování vokální individuality validovaná diskriminační analýza (DFA) založena
na deseti akustických parametrech přiřadila jednotlivé zvuky ke správným jedincům
s následující úspěšností: den 1 = 71,9 %, den 3 = 58,8 %, den 5 = 53,10 %, den
7 = 50,60 % a den 9 = 63,10 %. Nejvyšší naměřená frekvence u zvuku whistle byla 30,03 kHz. Při rozpoznávání predátorů byly měřeny reakce strnutí, útěk a ostražitost.
V přítomnosti psa morčata reagovala nejdéle a nejčastěji strnutím. Při vystavení dravci jsem u morčat nejdéle a nejčastěji pozorovala útěk a následné strnutí. Na přítomnost člověka morčata nejvíce reagovala ostražitostí. Zaznamenala jsem pouze dva případy výstražných signálů - drrr v přítomnosti psa a chirrup jako reakci na dravce.
V práci jsem dospěla k závěrům, že: 1) individualita morčat je prokazatelná od prvního dne života morčat a míra individuálně rozdílných vokálních parametrů se
s věkem mění; 2) morčata jsou schopna vokalizovat do frekvence 30 kHz, ale pro jejich komunikaci nejsou vysokofrekvenční signály klíčové; 3) morčata rozeznávají pozemní a vzdušné predátory, ale varovné zvuky vydávají jen zřídka.
|
host ::
RSS.